Anhydritové podlahy - detaily, které rozhodují

Toto měl být původně krátký a stručný obsah o chybách, které na stavbách nejčastěji potkáváme a rady a typy jak jim předcházet.

Ejhle, ukázalo se, že takových chyb - detailů, které stojí za zmínku, je tolik, že je nemožné je "narvat" do jednoho článku, no posuďte sami.

A vezmeme to pěkně od podlahy, jak se říká - začneme nekvalitně provedenou základovou deskou, která má nekvalitně provedený povrch i rovinnost, další na ráně je hydroizolace, nejčastěji je k vidění IPA - položená na nekvalitní povrch základové desky opravená padesáti záplatami, křížení s deseti vrstvami, minimální přesahy a ještě nedbale navařené, neodizolované průchody základovou deskou pro odpady, elektřinu a další instalace, kde může vzlínat vlhkost stejně jako všude jinde, elektroinstalace instalované v rozporu s ČSN, nepřípustně se motající po podlahách v uzlech a uzlíkách.

Odpady instalované napříč místností zasahující i do samotné anhydritové podlahy, nemluvě o neprovedených hydrostěrkách, "profesionálně" ošetřené podpraží francouzských oken pomocí cihel. Prahy dveří zase "zbastlené" YTONGEM, fasádní polystyren (EPS 70F) v podlaze taky dobrá izolace, neřešená kročej v patrech z důvodu, že někdo ani netuší co je kročejový hluk. Podlahové topení instalované tak, že po zalití anhydritem polovina trubek nebo kabelů "poplavává" pod povrchem podlahy. Neřešené detaily podlah pro vyšší zatížení (např. akvária, knihovny). Dále tloušťka izolací kupované jen odhadem, díky tomu anhydritové podlahy realizované místo ideální vrstvy 40-50 mm na jedné stavbě v 30 mm a druhý den na jiné stavbě zase ve 100 mm. Neřešená zbytková vlhkost a další. Tohle je realita staveb v Čechách, náš všední den.

Anhydritová podlaha

Výčet chyb a lajdáctví není všechen, určitě bychom našli ještě jeden stejně dlouhý odstavec. Jak se může stavebník bránit, když sám neví, nezná a ani nechce znát, protože se musí věnovat své práci, která ho živí a financuje stavbu?

Jak ukazuje realita ani přítomnost technického dozoru investora není všespasitelná, ale přítomnost kompetentní osoby na stavbě značně zvyšuje šance na určení správných technologických kroků a jejich dodržení. Ne každý si může ale technický dozor dovolit a nezbývá tak, než si stavbu ohlídat sám.

Základová deska

Rovnost
Rovnost je tolerance desky napříč. V praxi se vyskytují desky nejčastěji s nerovností od 2 do 5 cm. Naše rekordní naměřená nerovnost na základové desce bylo úctyhodných 13 cm! Jsou ale i desky, kde stěží naměříme 1 cm.

V dnešní době jsou technologie, které umožňují bez větších problémů provést základovou desku s rovností do +-0,5 cm (to je 1cm nerovnost), aniž by deska stála nějaké peníze navíc - je to jenom o tom chtít. Nerovnost 2-3 cm se však dá ještě "překousnout", víc by to rozhodně nemělo být. Otázka určení tolerance napříč celou deskou závisí také na celkové ploše základové desky.

Rovinnost
Lokální nerovnosti, nejčastěji měřené do dvoumetrové vodováhy - rozumná tolerance rovinnosti u základových desek je 3-5 mm na 2 m. Měření rovinnosti může probíhat stejně jako u anhydritové podlahy, volně položenou vodováhou a klínkem.

Kvalita povrchu
Povrch desky by měl být hladký, bez lokálních ostrých přechodů, hran a výtluků. V praxi to znamená, že pokud je tolerance rovinnosti 5 mm/2m, neznamená to, že z podlahy může trčet roxor do výšky 5 mm, o který by se mohla protrhnout hydroizolace.

Ano, jde o to aby bylo docíleno vhodného povrchu pro pokládku hydroizolační vrstvy, která je u 99 staveb ze 100 pokládána právě na základovou desku.

Také tepelné a kročejové izolace (ta se pokládá jen v patrech!) se pokládají lépe na rovný podklad.

Stropy

Naprostá většina stropů na stavbách je zhotovena technologií MIAKO, další v řadě jsou stropní předpjaté panely - spiroll. Jsou i další technologie, které jsou založeny na podobném principu, které nemá cenu zmiňovat.

Další, naprosto odlišný způsob, jsou stropy dřevěné - zaklopené.

O každé ze zmiňovaných technologií by bylo možné napsat hromady textů, ale nám jde o jediné - o detaily. Pro nás je důležitá rovnost, rovinnost a kvalita povrchu...

Nekvalitní a nerovný povrch může zapříčinit řadu problémů v průběhu stavby. Ne vždy se musí jednat o problémy, které nejsou vidět (nebo slyšet) i ve finále.

Hydroizolace

Hydroizolace slouží k tomu, aby se do domu nedostávala vlhkost od či ze země. Může také sloužit jako ochrana před tlakovou vodou a radonem.

Základ všeho je, že hydroizolace musí být provedena celoplošně. Nikde pod podlahovou konstrukcí nesmí být hydroizolace vynechána, jinak to prostě fungovat nebude. To samé platí pro ochranu před radonem.

Základní pravidla pro montáž hydroizolace (IPA):

hladký povrch - bez ostrých přechodů a výtluků, o které se může hydroizolace poškodit.
celoplošné navařování.
dodržování přesahů - příčný/podélný min. 10 cm.
Nějaké informace k tématu najdete v tomto článku

Špatně zhotovená hydroizolace může ovlivnit životnost podlahové konstrukce

Pro usnadnění montáže tepelných izolací se vyvarujte zbytečnému křížení x vrstev na sebe - většinou to jde i bez toho, také záplaty je vhodné omezit na co nejmenší počet, tedy dělat vše proto, aby se hydroizolace v průběhu stavby nepoškozovala.

Odpady

Instalované odpady často zasahují nejen do samotné izolační vrstvy, ale někdy i anhydritové podlahy - roznášecí desky. A to je pochopitelně problém - obzvláště pokud tento problém nastává v ploše podlahy a ne někde u kraje.

Problém může vzniknout na papíře u projektanta - v rámci úspor pro někoho není problém "namalovat" odpady napříč podlahou (ono to někde jde, ale někde zase ne), další chyba vzniká na stavbě a to když se mění dispozice zařízení v průběhu stavby.

Nešikovný řemeslník hledající co nejkratší cestu to pak celé "dorazí".

Doporučení k instalaci odpadů:
Hlavní svody odpadů by měli být instalovány co nejblíže k odpadům ze zařízení, pokud to nejde a je jasné, že odpady by museli být instalovány v ploše s tím, že budou zasahovat do roznášecí desky je to k zamyšlení pro instalací dalšího hlavního svodu a nebo provést instalaci odpadu ve zdi (např. pro umyvadla) - to většinou znamená více "zatáček".

Při instalaci odpadů vždy záleží na více okolnostech - dispozic stavby, výšce podlah... Rozhodně se vyplatí nad tímto tématem popřemýšlet ještě ve fázi, kdy je celá stavba jen na papíře a vyhnout se tak zbytečným komplikacím, které už často v pozdní fázi stavby nemají rozumné řešení.

Jak na instalatéry:
Jsou situace, kdy za vzniklý problém může instalatér, který si hledá nejkratší cesty s co nejlehčí prací a ani si nemusí uvědomit, že to co dělá, může mít vliv na další konstrukce.

Aby jste se tomuto vyhli, sjednejte si s instalatérem dopředu to, že instalované odpady (resp. všechny instalace, které bude řemeslník provádět) nepřesáhnou určitou výšku - tu určíte na základě skladby podlahy, instalace by neměli být vyšší než izolace, rozumné je si nechávat menší rezervu například pro křížení instalací.

Rozvody vody a topení

Pro rozvody vody a topení je vhodné co nejvíce využívat svislých konstrukcí, stejně jako u každých instalací. Na většině podlah připravených pro pokládku anhydritových podlah se však nějaké rozvody vždy najdou - je to otázka dispozic každé stavby.

Rozvody instalované na podlaze v přízemí většinou nepředstavují žádný problém, výška tepelné izolace se nejčastěji pohybuje v rozmezí 10 - 15 cm, není tak problém rozvody vody a topení překrýt vrstvou EPS.

V patrech je to o poznání horší, skladba celé podlahy se tu většinou pohybuje na úrovni cca 10 cm, v praxi to znamená, že výška izolace se často pohybuje +/- ve výšce instalovaných rozvodů. V patrech se však instaluje kročejová izolace - pro její 100% funkčnost je nutné, aby nebyla přerušovaná, aby byla položena v celé ploše, vyjma prostupů. V opačném případě se může snižovat účinnost kročejové izolace.

Jak na instalaci vody a topení v podlahách?
V první řadě je minimálně vhodné se instalacemi zabývat ještě před tím, než se začne stavět. Každý rok jsem na několika desítkách staveb, kde instalace nevhodně zasahují do roznášecí betonové desky. Nejhorší jsou případy, kdy instalované rozvody vody nebo topení zasahují do samotné roznášecí desky (např. anhydritová podlaha) a rozdělují plochu na více částí, tam je vysoký předpoklad k tomu, že se podlahová konstrukce časem poškodí - praskne.

Křížení instalací vody nebo topení
V případě křížení nejčastejí nastává to, že křížení zasahuje až do samotné podlahy - betonové podlahy (anhydrit nebo cement).

U křížení jedné - dvou trubek se nemusí jednat o nic závažného, ale u křížení více potrubí, kdy křížení může být v délce desítkách centimetrů už může dojít časem v roznášecí desce k poruše.

Výška křížení instalací by neměla být nikdy vyšší než samotná výška izolace v podlaze.

Pokud už nastane situace, že křížení by mohlo zasahovat do podlahy, je vhodné instalaci provést co nejšetrněji vůči podlaze. O čem je řeč?

Křížení přesahující výšku izolace se může minimalizovat na co nejmenší plochu tím, že se použije správný instalační materiál.
Křížení provést zasekáním do podlahy, stropu - (např. pokud se kříží více instalací)
Zasekání instalací do podkladní konstrukce není u některých typů konstrukcí možné - např. u dřevěných stropů. Zasekání instalací do podkladní konstrukce je vhodné konzultovat z dodavatelem technologie (stropu, základové desky)

Málo místa, vodorovná instalace bude zasahovat do roznášecí desky na větší ploše
I takové situace nastávají - pokud už nastane, je vhodné montáž rozvodů naplánovat tak, aby vedla v místech, která budou co nejméně zatěžována, obvzláště je vhodné se vyvarovat montážím napříč plochám, průchodům a preferovat okraje místností

 Více zajímavých informací k anhydritovým podlahám naleznete na anhydrit-podlahy.cz