Instalace lepených korkových podlah – podrobný rozpis a vysvětlení jednotlivých kroků

Instalace lepených korkových podlah je proces, který vyžaduje nejen odbornou přípravu, ale i pečlivou práci a respektování určitých zásad. Korkové podlahy jsou nejen estetické a příjemné na došlap, ale zároveň představují citlivý přírodní materiál, který je nutné chránit před nesprávnou manipulací a předčasným poškozením. Z tohoto důvodu se každý krok od dopravy, přes skladování, až po samotnou instalaci musí provádět s maximální pečlivostí.

Skladování a manipulace s materiálem

Prvním zásadním bodem je doprava a skladování samotných korkových dlaždic. Materiál bývá dodáván v kartonech, které je nezbytné přepravovat i skladovat výhradně ve vodorovné poloze. Pokud by byly krabice postaveny na výšku nebo jinak nesprávně uloženy, mohlo by dojít k deformacím a mechanickému poškození jednotlivých dlaždic. Korkový materiál je sice pružný, ale přesto náchylný k trvalému ohybu nebo křivému tvarování, což by později zkomplikovalo celkovou instalaci a narušilo rovinnost hotové podlahy.

Dále je nutné, aby se dlaždice i lepidlo, které se pro montáž používá, před samotnou pokládkou aklimatizovaly v místě, kde budou instalovány. To znamená, že nesmí být okamžitě po přinesení do prostoru otevřeny a použity. Optimální je nechat je v originálním obalu uložené po dobu minimálně 48 hodin. Tento čas je potřebný k tomu, aby se dřevo-korková hmota i komponenty lepidla přizpůsobily teplotě a vlhkosti konkrétní místnosti. Pokud by se tento krok vynechal, výsledkem by mohla být deformace desek po instalaci, a to vlivem rozdílné roztažnosti při změně teplotních podmínek.

Teplota a vlhkost během skladování a instalace

Stejně důležité jako samotné aklimatizování je i hlídání vhodných klimatických podmínek. Při skladování i při instalaci musí panovat takové podmínky, jaké budou přibližně převažovat i během běžného provozu místnosti. To znamená, že teplota v prostoru by měla být stabilní, bez prudkých výkyvů, a měla by se pohybovat mezi 18 °C až 29 °C. Relativní vlhkost vzduchu nesmí být nižší než 35 % a zároveň by neměla přesáhnout 45 %. Pokud by byla vlhkost vyšší, korkové dlaždice by vlhly, bobtnaly a deformovaly se. Při příliš suchém prostředí naopak může dojít k nadměrnému vysychání korku a k tvorbě spár.

Barevná rozmanitost korkových dlaždic

Jelikož se jedná o přírodní produkt, korkové dlaždice nikdy nemají zcela uniformní vzhled. Můžete se setkat s jemnými rozdíly v odstínech či vzorech. Tyto barevné odchylky nejsou vadou výrobku, naopak představují přirozenou vlastnost a dodávají podlaze originální vzhled. Aby byl při výsledné pokládce zajištěn harmonický a vizuálně příjemný dojem, doporučuje se ještě před samotnou instalací smíchat jednotlivé dlaždice z více balení. To zajistí, že nebude podlaha působit dojmeme pruhování nebo ostrých bloků barevně odlišných kusů.

Příprava podkladu – základ úspěchu

Nejzásadnějším krokem, který určuje, zda bude výsledná podlaha kvalitní a dlouhodobě funkční, je příprava podkladu. Korková dlažba vyžaduje pevné a stabilní spojení mezi lepidlem, podkladem a samotnou dlaždicí. Pokud by byl podklad nerovný, prašný nebo mastný, lepidlo by nemohlo fungovat naplno a podlaha by mohla časem povolovat, uvolňovat se nebo vrzat.

Proto musí být podklad dokonale rovný, hladký a především čistý. Je třeba odstranit všechny druhy nečistot – ať už jde o prach, mastnotu, zbytky starých chemikálií, asfalt, vosky, omítku, barvy nebo jiné povrchy, které by zhoršovaly přilnavost. Pokud je nutné podklad vyrovnat, je možné použít vyrovnávací hmotu, ta však bude účinná pouze tehdy, pokud se sama uchytí na dokonale připravený pevný povrch.

Je-li pod podlahou instalováno podlahové topení, je nezbytné, aby teplota podkladu nikdy nepřekročila 29 °C. Vyšší teploty mohou způsobit nežádoucí pnutí materiálu a následné poškození korku.

Určení středu místnosti a rozvržení podlahy

Dalším krokem je geometrická příprava samotné instalace. K tomu se používají křídové šňůry, které pomohou vytyčit přesný střed místnosti. Postup je následující: nejprve se pomocí svinovacího metru určí střed první protilehlé stěny a poté se nakreslí spojovací linie k protější stěně. Stejný postup se zopakuje i se zbylým protějším párem stěn. Tímto způsobem se získá kříž, který rozděluje prostor na čtyři kvadranty. Tyto linie slouží jako přesné vodítko pro rozvržení dlaždic a pro následnou pokládku.

Ještě před lepením se provádí tzv. suchá pokládka. To znamená, že se dlaždice rovnoměrně rozloží po vyznačené ploše tak, jak budou uloženy i po nalepení. Tímto postupem si můžete předem ověřit, zda rozložení působí harmonicky, zda není nutné některé kusy posunout nebo přizpůsobit. Zároveň se určí, kde bude nutné provádět řezy u okrajů místnosti. V této fázi se dlaždice zatím neřežou, ale jejich poloha se jasně označí. Pro lepší orientaci se každá třetí až čtvrtá řada označí křídovou čarou.

Nanášení lepidla a přilepení dlaždic

Když je vše připraveno, lze přejít k samotnému lepení. Nejprve se použije váleček s krátkým vlasem, ideálně z mikrovlákna, kterým se nanese lepidlo jednak na zadní stranu korkových dlaždic, jednak na podklad v prvním kvadrantu místnosti. Vždy je nutné postupovat od zdi směrem ke středu místnosti.

Po nanesení lepidla je důležité počkat, dokud nezaschne na tzv. fázi „zavadnutí“. Podle konkrétních podmínek v místnosti tento proces trvá přibližně 30–45 minut. Teprve poté se může začít s přikládáním dlaždic, protože v ten okamžik má lepidlo optimální lepivost a zajistí spolehlivě pevné spojení.

Pokládka dlaždic – precizní práce

Práce začíná na křídové čáře, odkud se směrem ven, k obvodovým zdím, postupně kladou první řady. Každá dlaždice se přiloží přesně na své místo a opatrně se usadí. Je nezbytné postupovat velmi pečlivě, protože kontaktní lepidlo se chytne okamžitě a jakmile se dlaždice přilepí, prakticky není možné ji posouvat či opravovat.

Proto je důležité začínat vždy na jednom konci a postupně celou linii pokládat směrem k druhému. Aby se dlaždice pevně usadily, používá se gumové kladívko, které nesmí zanechávat stopy nebo barvu. Jemnými poklepy se dlaždice vtlačí do podkladu a tím se zpevní jejich poloha.

Řada po řadě se pokládají všechny dlaždice, které není nutné řezat. Vždy je třeba kontrolovat, aby hrany jednotlivých dlaždic byly v jedné rovině se sousedními. Rovněž je nutné dbát na to, aby se opticky nevytvářely dlouhé společné spáry konců dlaždic, což by působilo nepřirozeně.

Teprve nakonec se doplňují a řežou dlaždice, které jsou určeny pro kraje a okraje místnosti.

Toto podrobné vysvětlení ukazuje, že instalace korkových lepených podlah není jen rychlým stavebním úkonem, ale složitým procesem, v němž má každý krok své opodstatnění. Od přepravy a skladování, přes klimatické podmínky až po samotnou přesnou pokládku – vše je součástí komplexní práce, kde se jakákoli nedbalost může projevit na konečném vzhledu i životnosti podlahy.