Jak řezat linoleum?
Podlaha je jedním z nejdůležitějších prvků jakéhokoli interiéru, ať už se jedná o domácnost nebo komerční prostory. Její povrchová vrstva, také nazývaná finální, kontaktní nebo nášlapná, může být vyrobena z široké škály materiálů. Každý z nich má své výhody a nevýhody, které je třeba zvážit při výběru té správné podlahy pro konkrétní prostor.
Beton se vyznačuje svou vysokou pevností a dlouhou životností, ale může být chladný na dotek a méně pohodlný pro chůzi než některé jiné materiály. Masivní nebo vrstvené dřevo dodává interiéru teplý a přírodní vzhled, ale může být náchylné k poškození vlhkostí nebo škrábanci. Laminát je odolný a snadno udržovatelný, ale nemusí být tak esteticky přitažlivý jako dřevo. Korek je měkký a pohodlný na došlap, ale může být náchylný k poškození. Koberce poskytují teplý a měkký povrch, ale mohou být obtížnější na čištění a udržování.
Mezi nejoblíbenější materiály pro povrchové vrstvy podlah patří linoleum. Tento materiál je oblíbený pro svou cenovou dostupnost, lehkost a odolnost. Navíc je poměrně snadno položit, pokud jsou dodrženy některé základní pokyny.
Před pokládkou linolea je nezbytné zajistit rovný, pevný, suchý a čistý podklad. To může vyžadovat drobné úpravy, jako je například vyrovnání stěrkou, nebo dokonce kompletní rekonstrukci podlahy. Před samotnou pokládkou je také důležité nechat linoleum alespoň 24 hodin ve svislé poloze v místnosti, kde bude pokládáno. To umožní materiálu přizpůsobit se podmínkám interiéru a usnadní jeho pokládku.
Při pokládce linolea je také potřeba mít k dispozici správné nářadí a pomůcky. Mezi nezbytné patří ocelové pravítko, nůž s rovnou čepelí a zahnutou čepelí, ořezávač krajů, kladívko, přítlačný válec, horkovzdušná svářečka, ruční frézka a špachtle pro rozetření lepidla. Je rovněž nezbytné mít k dispozici kvalitní lepidlo a čistící prostředek k čištění lepidla ve spojích a na místech, kde se na linoleu rozlije.
Pokládka linolea sama o sobě vyžaduje určitou pečlivost a přesnost. Teplota v místnosti by neměla klesnout pod 18 °C a vzdušná vlhkost by neměla stoupnout nad 70%. Podlahové topení by mělo být vypnuto dva dny před pokládkou a zapnuto až dva dny po ní, až zcela zaschne lepidlo.
Při pořizování rolí linolea je důležité zajistit, aby byly z jedné dodávky a měly stejná čísla. To zajistí konzistenci vzhledu a kvality. Jednotlivé pásy se řežou speciálním nožem a ukládají v jednom směru s mírně překrytými okraji. Okraje se seříznou až po položení celé plochy tak, aby na sebe pásy plynule navazovaly a těsně k sobě přiléhaly.
Linoleum se lepí k podkladu pouze jedním druhem lepidla a je důležité dodržovat návod na obalu nebo příbalovém letáku. Vždy je nutné dodržovat dobu potřebnou k zaschnutí lepidla. Lepidlo se nanáší na podklad ozubenou špachtlí, roztírá se a linoleum se do něj zatlačí, dokud je lepidlo čerstvé. Pokud je linoleum silnější, použije se větší množství lepidla. Vznikající vzduchové bubliny se vytlačí vždy od středu ke krajům. Nakonec se použije přítlačný válec a pokud některá místa nepřiléhají, zatíží se nějakým závažím, které se ale nesmí zaryt do povrchu linolea.
Spoje mezi jednotlivými pásky linolea je doporučeno svařit, aby byl povrch pevně a vodotěsně uzavřen. Svařovací šňůry mohou být jednobarevné nebo vícebarevné, v závislosti na požadovaném vzhledu. Před svařováním musí být lepidlo zcela suché. Spoje se svaří svařovací pistolí při teplotě cca 350 °C a poté se použije ruční frézka, kterou se spoje zarovnají na úroveň povrchu linolea.
Po dokončení pokládky se na povrch linolea nanesou několik vrstev voskového nátěru. To zvýší jeho odolnost vůči vlhkosti a špíně a prodlouží jeho životnost. Linoleum by mělo být pravidelně voskováno, aby se udržela jeho kvalita a vzhled.
Celkově lze říci, že pokládka linolea je proces, který vyžaduje určité dovednosti a přesnost, ale s dostatečnou přípravou a správnými nástroji je to úkol, který lze úspěšně zvládnout.
Komentáře
Komentáře jsou u tohoto článku zakázány