Jaká je maximální dovolená zbytková vlhkost potěru při pokládce podlahy
Maximální dovolená zbytková vlhkost potěru při pokládce podlahy představuje jeden z nejzásadnějších technických parametrů, který zásadním způsobem výslednou kvalitu, životnost a celkovou spolehlivost každé realizované podlahové konstrukce, a proto by měla být věnována maximální pozornost ze zúčastněných odborníků, ať už se jedná o projektanty, stavbyvedoucí, všechny podlaháře nebo investory. Tato hodnota totiž není pouze formálním číslem v technickém, ale představuje skutečnou hranici, protože dokumentaci nemůže vést k celé řadě závažných poruch, které se zpravidla projevují až s časovým odstupem několika týdnů nebo po dokončení pokládky, kdy už je náprava mimořádně nákladná a komplikovaná.
Je to nezbytné, technologické hodnoty, že zbytkové vlhkosti se vždy striktně dotýkají konkrétního typu použitého finálního potěru, ke konkrétnímu druhu finální nášlapné krytiny a rovněž k danému postupu, který byl při realizaci stavby zvolen Z tohoto důvodu nelze nikdy přistupovat k uváděným hodnotám jako k univerzálním a všeobecně platným pravidlům, neboť každá kombinace materiálů a každá konkrétní skladba podlahy si vyžaduje individuální posouzení a vyhodnocení. Rozdílné chování vykazuje například cementový potěr ve s potěrem anhydritovým, přičemž oba tyto materiály mají naprosto odlišné požadavky na to, jaká hodnota zbytkové vlhkosti je ještě považována za bezpečnou pro položení dané krytiny.
Orientační přehled hodnot
Následující tabulka slouží pouze jako orientační přehled pro běžně a nejčastěji používané typy podlahových krytin, přičemž ji v žádném případě nelze považovat za závazný dokument, který by nahrazoval konkrétní technické podklady jednotlivých výrobců. Naopak by měla sloužit jako prvotní vodítko, které pomáhá získat základní představu o tom, jaké hodnoty zbytkové vlhkosti je obvykle nutné dodržet u jednotlivých kombinací materiálů.
| Nášlapná vrstva | Cementový potěr | Anhydritový potěr |
|---|---|---|
| Kamenná nebo keramická dlažba | 5,0 % | 0,5 % |
| Lité podlahoviny na bázi cementu | 5,0 % | nelze provádět |
| Syntetické lité podlahoviny | 4,0 % | 0,5 % |
| Paropropustná textilie | 5,0 % | 1,0 % |
| PVC, linoleum, guma, korek | 3,5 % | 0,5 % |
| Dřevěné podlahy, parkety, lepená instalace | 2,5 % | 0,5 % |
Z uvedených tabulek je možné vyčíst několik zásadních skutečností, které stojí za podrobnější rozbor. Předně je zřejmé, že anhydritové potěry vyžadují nižší hodnoty zbytkové vlhkosti než potěry cementové, což přímo souvisí s odlišnou podstatou těchto materiálů a jejich naprosto rozdílným chováním ve vztahu k vlhkosti a vodě. Zatímco u cementového potěru se hodnoty pohybují v rozmezí přibližně od 2,5 % do 5,0 % v závislosti na typu krytiny, u anhydritového potěru jsou požadované hodnoty výrazněji a pohybují se nejčastěji v rozmezí od 0,5 % do 1,0 %.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat skutečnost, že u kombinace anhydritového potěru s litými podklady na bázi cementu uvádí tabulku uvést upozornění, že tuto kombinaci provést. Jedná se o velmi důležité varování, které vyplývá z chemické neslučitelnosti obou materiálů, a jeho ignorování by nevyhnutelně vedlo k závažným poruchám celé podlahové skladby.
Důležitost řízení se technickou dokumentací
Při samotné pokládce podlahy se musíte vždy a za všech okolností řídit aktuálním technickým listem konkrétního výrobce podlahové krytiny, použitého lepidla i veškeré stavební chemie, která je součástí dané skladby. Tento požadavek nelze nikdy obcházet ani podceňovat, neboť jednotliví výrobci mohou na základě vlastního vývoje, výzkumu a praktických zkušeností stanovovat odlišné, často i přísnější hodnoty, než jaké uvádí obecný orientační přehled. Technický list totiž zohledňuje specifické vlastnosti daného produktu, jeho složení a chování v reálných podmínkách, a proto má vždy přednost před obecným doporučením.
Vliv podlahového vytápění
V konečném důsledku je nutné zdůraznit jednu velmi důležitou okolnost, která se týká situací, kdy je celková skladba podlahy také podlahového vytápění. V takových případech se totiž maximální dovolená zbytková vlhkost zpravidla ještě dále snižuje, a to z toho důvodu, že vytápěná podlahová konstrukce je vystavena výrazně náročnějším teplotním a vlhkostním podmínkám, které kladou vyšší nároky na stabilitu a vyzrálost potěru. Konkrétně u cementového potěru dochází ke snížení dovolené hodnoty přibližně o 0,5 %, zatímco u anhydritového potěru se hodnota snižuje přibližně o 0,2 %.
I v této souvislosti však platí, že uvedená čísla jsou pouze orientační, a konečná rozhodnutí o tom, jaká hodnota zbytkové vlhkosti je v daném konkrétním případě ještě přípustná, vždy náleží technickému listu výrobce a posouzení konkrétní skladby celé konstrukce podlahy. Pouze pečlivé dodržování těchto zásad, že výsledná podlaha bude dlouhodobě funkční, esteticky bezvadná a prostá porucha způsobená nadměrnou zbytkovou vlhkostí potěru.




Komentáře
Komentáře jsou u tohoto článku zakázány