Podlahové vytápění a nízkoenergetický dům
Podlahové vytápění je poměrně moderní, ale již zaběhlou formou vytápění v občanské výstavbě a nejen v ní.
Tento článek je vysvětlením, proč je podlahové vytápění lepší nežli konvekční.
Určujícím rozdílem pro dobrý pocit z tepelné pohody je rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou konstrukce budovy, stěn, stropů, podlah a dalších, ostatních masivních částí objektu, hlavně vnějšího pláště objektu. Pokud je vše v pořádku, tak rozdíl mezi vzduchem a konstrukcí budovy má být minimální. Ještě lepším stavem je, když masivní část objektu je o nějaký ten stupeň teplejší, nežli je vzduch v interiéru objektu. Tento stav je velmi těžké docílit, pokud je nainstalováno konvekční vytápění (radiátory), jde toto docílit takřka vůbec, jelikož od radiátoru, jeho tělesa se ohřívá nejprve vzduch a pak teprve stěny a ostatní části masivu budovy. Tento systém dokonce zapříčiňuje přetopení interiéru, jelikož aby byla budova, její masiv ohřátá na vyšší teplotu, musel by být vzduch vždy ohřátý na vyšší teplotu, jelikož jsou tady tepelné ztráty v podobě úniku vzduchu a hlavně se vzduch přenosem do studenější stěny ochlazuje.
Nejhůře je na tom podlaha, protože teplý vzduch z radiátoru stoupá vždy vzhůru, pak po ochlazení zase klesá dolů a postupně se kolem podlahy dostává zpět k topidlu, radiátoru. Tento cyklus se neustále opakuje, tím pádem je podlaha vlastně nejchladnější částí interiéru a strop tím nejteplejším, což je dobře, pokud nad vytápěnou místností máme místnost další. Tedy pokud to není místnost, která nám nepatří.
Celý problém je v tom, že nejdříve začneme cítit zimu od nohou, nohy, chodidla konkrétně jsou na chlad nejcitlivější. Nohy jsou jakýmsi chladičem našeho těla, takže v létě si je rádi strkáme do chladnější řeky, když je nám horko, zatím co v zimě, když je mráz, tak špatné boty a tenké ponožky mají za následek zimu pro celé naše tělo. V létě nám tedy chladnější podlaha nevadí, kdežto v zimě nám chladná podlaha vadí. Je to paradox, ale v létě má podlaha kolem 20°C a nevadí nám to, chceme se chladit a v zimě když topíme hodně, tak i tak má podlaha kolem 24°C a to nám na tepelnou pohodu nestačí. Takto „ohřátá“ podlaha je pro nás v podstatě chladná.
Pokud vezmeme v potaz, že běžné nevytápěné podlahy mají kolem 18°C spíše méně, tak je to poměrně málo, když člověk potřebuje pro příjemnou tepelnou pohodu teplotu alespoň 21 °C a více. Tímto jsme si vysvětlili, že konvekčním topením nelze dosáhnout vyrovnané teploty masivu budovy a jejího vzduchu v interiéru a zároveň tepelné pohody pro nás jako uživatele. Samozřejmě, pokud nebudeme neefektivně přetápět vzduch v interiéru, což je jednak vyhazování peněz a není to zdravé pro lidský organismus. Nehledě na to, že pak postrádá smysl stavět nízkoenergetický až pasivní dům.
Pokud budeme chtít realizovat dobré a účinné energeticky úsporné topení, tak se nám nabízí podlahové vytápění. Přesněji se jedná o elektrické podlahové vytápění s přesnou regulací. Takové je schopno udržet v domě maximální tepelnou pohodu a zároveň zajistit kýžený pocit tepla od nohou. Toto topení dodává pouze tolik tepla, kolik potřebujeme. Místnosti pak nejsou přetopené, topení pracuje bez nutnosti obsluhy, postačí nastavit správně regulaci teploty. Elektrické podlahové topení je velmi spolehlivé, jelikož topná část systému není přetěžována a má poměrně vysokou životnost mezi dostupnými topnými systémy na trhu. Další výhodou podlahového topení je, že nikde nezabere žádné místo, prakticky o něm nevíme, nikde ho nenaleznete, je v podlaze. Jediné o čem víte, je regulátor teploty, ovládání jako takové.
Navíc elektrické podlahové vytápění je úsporné, spotřeba elektrické energie je pouze pro přímou potřebu topení, žádný kotel, žádné konvektory a výměníky. Protopíte jen kolik je třeba a při správném zateplení a izolacích jsou minimální tepelné ztráty a tím pádem "nevyhazujete" peníze za topení.
Komentáře