Vlhkost podkladu při kladení podlahových krytin

Vlhkost podkladu při kladení podlahových krytin

Jedná se o poměrně závažnou problematiku při kladení finálních podlahových krytin různých druhů.

Častokrát je vlhkost ze strany zákazníka nebo investora velmi podceňována.

Samozřejmě vše je, jak se hovorově říká „v pohodě“ až do té doby, než se něco stane se samotnou podlahou.

Zvýšená vlhkost v podkladu má za následek v první řadě nedostatečné spojení s následnými podlahovými vrstvami a nejdříve se projevuje například boulemi, zvednutím dřevěné krytiny a podobne. Z těchto důvodů patří k základní povinnosti každého dobrého podlaháře před kladením tuto vlhkost změřit a s výsledkem seznámit stranu investora nebo vyššího dodavatele. Vlhkost podkladu je velmi důležita i pro stanovení vhodného času pro kladení. Dodržením předepsaných hodnot má podlahář velkou možnost předcházet případným škodám.

Jak si změřit vlhkost podkladu svépomocí?

Vím, že převážná část lidí je průměrně manuálně zručná, z čehož vyplývá, že si tak mnoho z vás často pokládá podlahy a podlahové krytiny
svépomocí. Ale je tu jedna zásadní věc, kterou by jsem určitě na vašem místě nepodcenil a tou je právě vlhkost podkladu. Každá podlahovina má předepsanou maximální vlhkost podkladu, při které ještě může být kladena.

Vlhkost můžete změřit zapůjčeným profesionálním vlhkoměrem, kterým zpravidla disponují pouze podlahářské firmy. Ale je tu ještě jedna metoda měření vlhkosti podkladu, kterou zvládnete svépomocí. Řadí se ale pouze mezi metody orientační.

Fóliová metoda (v originále „plastic sheet method“)

Tato metoda je dokonce popsána i v americkém stavebním předpisu ASTM D 4262. Jedná se o metodu poměrně primitivní a značně orientační, ale i ona nachází své uplatnění, zejména mezi amatérskými kutily. Je rychlá, jednoduchá a hlavně laciná. Neudává ale žádné kvantitativní výsledky a občas může vést k chybnému dojmu, že podklad je již připravený na pokládání podlahy.

Při této zkoušce vlhkosti se čtverec podkladu o ploše 45 x 45 cm překryje čistou plastovou fólií (igelitem), která se následně po všech čtyřech stranách těsně připevní k podkladu. Nejlepsí je ji přilepit po celém obvodu hliníkovou samolepící páskou, která je parotěsná.

Vyhodnocení zkoušky vlhkosti se provede po 16-ti hodinách. Pokud je po této době na spodní straně povrchu fólie nepatrný kondenzát, anebo pokud povrch betonu ztmavl, beton pravděpodobně ještě není připravený na kladení či montáž podlahy.

Výsledek této zkoušky měření vlhkosti může být zkreslen řadou vlivů. V chladnějších podmínkách si beton může vlhkost přidržet, kondenzát bude téměř neznatelný a hrozí tak chybné vyhodnocení vlhkostního stavu konstrukce. Americká norma varuje též před působením přímého slunečního záření anebo nadměrného působení jiného zdroje tepla. Teplota povrchu a okolního prostředí by se měla při zkoušce pohybovat v rozmezí doporučeném pro kladení finální podlahové krytiny.

Ruční příložné vlhkoměry a CM vlhkoměry

Pokud jste se rozhodli zadat montáž podlahy firmě, měla by si alespoň orientačně přeměřit vlhkost podkladu. Zejména pokud se jedná o novostavbu, anebo pokud se jedná o podklad, který byl například vytopený vodou. Podlahářské firmy nejčastěji používají právě ruční příložné vlhkoměry, které slouží většinou pro orientační měření. Jsou rychlé a je možné s nimi v krátkém čase provést množství jednotlivých měření. Tato měření pomůžou stanovit místa se zvýšenou vlhkostí, kde je následně možné provést ještě zkoušku přesnější a to pomocí CM přístroje (Carbid Methode).

Na závěr bych chtěl ještě jednou zdůraznit: vlhkost podkladu opravdu nepodceňujte. Může se vám to pořádně vymstít ve formě zvednuté podlahy, rozevřených spojů, nepříjemného zápachu a plesnivých soklových lišt.

Kvalitní podlahové krytiny v akci najdete zde

Milan Šoška - blog opodlahach.sk

Napsat komentář