Začněte od podlahy - nejlépe dřevěné

Nejen v bydlení, ale v každé činnosti bychom měli zásadně začínat, jak se říká "od podlahy".

Skutečná dřevěná podlaha tvoří opticky sjednocující anebo rozdělující prvek interiéru a celkově tak podmiňuje jeho styl. 

Kromě estetických kritérií by taková podlaha měla plnit i jisté technické požadavky: odolnost vůči opotřebení, stálobarevnost a snadnou údržbu. V první řadě však po ní musíme chodit s jistotou - měla by být bezpečná a také neklouzavá.

K jejím důležitým vlastnostem by také měla patřit odpovídající tvrdost: 

velmi měkké dřevo: smrk, borovice, limba, jedle, topol, vrba, lípa
měkké dřevo: modřín, douglaska, jalovec, bříza, olše
středně tvrdé dřevo: kaštan, platan, ořech
tvrdé dřevo: dub, javor, třešeň, jasan, buk, akát, cedr
velmi tvrdé dřevo: teak, eukalyptus, bambus
mimořádně tvrdé dřevo: afzélia, pyinkado, padouk a další exotické dřeviny

Existují tři základní způsoby, jak zhotovit dřevěnou podlahu: klasickou palubovku, parkety anebo plovoucí podlahu.

Palubovka byla vždy typickou podlahou vesnických stavení. Dodnes je oblíbená v podkrovních prostorách a v domácnostech ve vesnickém stylu. Vyrábí se z masívních dřevěných prken, obvykle v tloušťce 21 až 25mm, bez povrchové úpravy, která se skládají do pera / drážky a fixují se na dřevěné hranoly.

Uložením prken, pokud směřují rovnoběžně s delšími stěnami místností, docílíme prodloužení prostoru anebo jej rozšíříme, pokud kopírují směr kratších stěn.

Palubovka vydrží několik desetiletí. Je ale třeba použít dostatečně suché dřevo, jinak může sesychat a následně je nutné jí vytmelit.

Parkety se vyrábí z tvrdého plného dřeva většinou bez povrchové úpravy, dodatečně se brousí, tmelí, lakují nebo olejují. Klasické parkety se skládají z jednotlivých vlysů o síle 21-22 mm, dlouhých např. 400 až 500 mm a širokých 40 a 60mm s obvodovým spojením pero / drážka.

Na rozdíl od dlouhých, širokých parketových vlysů, takzvaného flooringu, určeného k pokládce do řady, jsou klasické parkety určené i pro vytvoření různých vzorů.

Kladení parket je časově náročnější. K samotné montáži je třeba připočítat ještě alespoň 10 - 14 dní na aklimatizaci. Samotné vlysy se potřebují sžít s prostředím, jinak bude dřevo pracovat i po montáži. Kvalitně zhotovená parketová podlaha více než 100 let. Povrch se brousí, tmelí a následně, lakuje, olejuje anebo se napouští voskem.

Plovoucí podlaha opravdu neplave...

Plovoucí podlahu je možné pokládat na jakýkoliv suchý, rovný, tvrdý a pevný povrch.

Na rozdíl od jiných podlahovin se plovoucí podlaha k podkladu nelepí, ani jinak nepřipevňuje - proto se označuje jako plovoucí.

Nejčastěji se používá v bytech, ale je vhodná i do podstatně více zátěžových prostor. Je možné jí vyrobit téměř z každého materiálu - dřeva, korku, laminátu či linolea a vinylu. Většina typů plovoucích podlah je již opatřena suchými zámkovými spoji, které nevyžadují lepení.

Větší formát se obzvlášť hodí do velkých místností reprezentativního charakteru. Především v moderně koncipovaných prostorách může být takováto podlaha dominantním prvkem.

Vhodnou volbou směru pokládky, vzhledem k postavení oken, je možné "opticky upravit" šířku a délku místnosti.

Jednou z mnoha výhod těchto podlah je jednoduché rozebírání. Dřevěná plovoucí podlaha v parketovém vzoru je cenově dostupnější než tradiční masívní parkety. Je možné ji renovovat. U levnějších typů je jako podklad použitá dřevovláknitá deska. 

Vrchní nášlapnou vrstvu pak tvoří 3 - 4 mm tvrdého ušlechtilého dřeva s lakovanou nebo olejovanou povrchovou úpravou. Cenově dražší typy mívají podklad z pásů masivního dřeva lepených napříč směru vrchní vrstvy. Spodní strana bývá zpevněná silnější dýhou - takzvaným "protitahem"

Povrch lze několikrát přebrousit a znovu nalakovat či naolejovat. Jedno broušení odstraní asi 0,3 milimetrovou vrstvu dřeva. Velkoplošné vrstvené dílce vydrží přibližně čtyřicet let, ale klasickým parketám (vlysům) nemohou samozřejmě zcela konkurovat.

O ceně plovoucích dřevěných podlah rozhoduje zejména tloušťka jejich nášlapné vrstvy - čím vyšší tloušťka, tím je podlaha trvanlivější a obvykle také dražší.

Trendem je exotika!

Afzélia, bambus, champaka, keruing, massaranduba, merbau a jiné další exotické dřeviny pocházející zejména z Jižní Asie a Afriky s na rozdíl vysokým cenám dostávají do popředí zájmu výrobců, ale i spotřebitelů. Poutají pozornost nejen svým nezvyklým zabarvením, ale také vysokou tvrdostí. Oblíbený je též bambus.

Na rozdíl od ostatních je bambus přírodním zdrojem, který je rychle obnovitelný a recyklovatelný.

Každoročně jeden stvol vytvoří několik dalších, které dorůstají do celé délky během pár měsíců a požadované tvrdosti dosáhnou přibližně za pět let. Ve srovnání s jinými materiály má vysokou statickou pevnost v ohybu a tuhost. Jeho pevnost v tahu je více než dvojnásobná. Tvrdost povrchu bambusové podlahy je mnohem vyšší než u jiných podlah.

A co podlahové topení?

Nejvhodnější krytinou pro podlahové topení je keramická dlažba. Méně vhodné je linoleum a PVC. Klasické dřevěné parkety se považují za nejméně vhodné.

Mnohem vhodnější je jejich nahrazení plovoucí dřevěnou podlahou.

Abychom využili veškeré přednosti dřevěné podlahy a podlahového vytápění, je třeba důsledně dodržovat pokyny výrobců jak podlah, tak i podlahového vytápění. Je důležité vědět, že se na výrobu těchto podlah použili zdravotně nezávadná lepidla, protože při vyšší ch teplotách se z nich mohou dlouhodobě odpařovat škodlivé látky.

Dřevěné podlahy v akci najdete zde

Teplota vytápěné dřevěné podlahy nesmí překročit 27 C° a její regulace musí být samozřejmě plynulá, bez teplotních šoků.

Při výběru podlahové krytiny je třeba se ujistit, zda je zvolený druh dřeviny vůbec na podlahové vytápění vhodný. Odborníci nedoporučují použití buku a kanadského javoru, protože jsou velmi citlivé na výkyvy teplot a vlhkostí.

Klára Částová - portál Podlahy.com