Proč je dobré izolovat podlahu?

Popíšeme vám tři hlavní důvody, proč je dobré pořádně izolovat podlahu.

Podlaha je jedna z těch důležitějších součástí interiéru domu či bytu.

Je to cesta k určité úrovni komfortu bydlení. Pokud se chceme dobrat k požadované úrovní komfortu, tak musíme kvalitně a správně provést skladbu podlahy. Tímto dosáhneme správného akustického a tepelného výsledku.

Podlaha je to po čem v domě či bytě chodíme a nejedná se zrovna o malou investici. Proto, když se rozhodujete, jakou podlahu zvolit, dobře si to rozmyslete, abyste vynaložené peníze a čas neutratili za něco, co vám nebude přinášet kýžený výsledek a spokojenost. Podlaha musí být pohledná a funkční. 

AKUSTIKA
Je to veličina, která se nás ať chceme nebo ne týká a to obousměrně. Nejde jen o to, zda nám vadí hluk či ne, ale také o to, abychom nerušili ostatní v objektu svým chováním. Veškeré hluky, které vytváříme, se skrze podlahu mohou přenášet k sousedům, proto je nutné podlahu kvalitně akusticky izolovat. 

Kvalitní akustickou izolací a řešením akustiky se musíme zabývat již při stavbě domu, vlastně již při projektování se tímto musí někdo zabývat a řešit to. V již postaveném domě, kde jsou podlahy vyřešeny a pokud je navíc dům obydlen, se dodatečné akustické řešení provádí obtížně a navíc je to finančně velmi nákladné. V některých případech je to i neřešitelné a to je pak velký problém. 

Ohledně akustiky podlahy si musíme pohlídat dva základní hluky, které se dají do jisté míry ovlivnit. Je to hluk, který se šíří vzduchem a pak je to hluk, který se přenáší konstrukcemi. Oba tyto hluky se podlahy týkají a správně provedenou izolací je můžeme potlačit na snesitelnou úroveň. Izolace podlahy musí být tedy provedená tak, aby ponížila kročejový útlum (kročejová neprůzvučnost) a také co nejméně přenášela vzduchem šířený hluk (vzduchová neprůzvučnost). 

Řešením těchto dvou akustických veličin, nabízí v případě nejpoužívanějších těžkých plovoucích podlah, tedy těch monolitických, zakomponování do skladby podlahy izolace v podobě minerální vaty, nebo elastifikovaného polystyrenu EPS. 

Pokud se budeme zajímat o podlahy v klasických bytových domech, tak se do skladby podlahy používají kročejové izolace, nebo podložky v rozmezí tloušťek 20 až 40 mm. Jedná se o orientační hodnoty, které jsou přesnější po výběru akustické izolace. Vše musí splňovat platné normy, v tomto případě se jedná o normu ČSN 73 0532. Jinak je to u administrativních budov, hotelů a škol a dalších druhů budov. 

TEPELNÁ POHODA
Ohledně tepelné izolace podlahy a ztrát, které mohou v případě tepelně neizolované podlahy nastat u podlahy na terénu, nebo nad nevytápěným prostorem (sklep, suterén), je možné že se dostaneme z celkových možných ztrát na hodnotu podílu 25% u klasických objektů. 

V případě akustiky je řešením přidání do skladby podlahy několik cm akustické izolace. Tady je to ale zcela jinak, pro opravdu kvalitní zateplení a vytvoření tepelné pohody je třeba do skladby podlahy vložit někdy i desítky cm tepelné izolace. Opět se jedná o ty nejpoužívanější, polystyren a minerální izolace. Tepelná izolace podlahy musí splňovat normu ČSN 73 0540-2, která shrnuje požadavky na povrchovou teplotu vnitřní podlahy, dále součinitel prostupu tepla a pokles dotykové teploty podlahy. 

Správně izolovaná podlaha neobsahuje žádné tepelné mosty a musí splňovat nejnižší teplotní faktor povrchu. Součinitel prostupu tepla je přímo závislý na množství tepelné izolace, její tloušťky v celkové skladbě podlahy. Norma nejen že udává požadované hodnoty na zateplení podlahy, ale také informuje o běžných hodnotách prostupu tepla a o hodnotách, které splňují statut pasivních domů. 

Je nadmíru jasné, že to co je dnes jako doporučená hodnota pro zateplení podlahy v pasivním domě, bude zanedlouho z důvodu energetického nároku posunuto na první úroveň, tedy jako minimum pro běžné budovy. 

MECHANICKÁ ODOLNOST PODLAHY A BEZPEČNOST
Ze správně zaizolované podlahy nesmíme mít nikdy pocity chladu od nohou. Teplota nášlapné vrstvy podlahy musí být v každém případě minimálně komfortní, tedy dotykově příjemná. Je třeba na toto dbát, zejména u konstrukcí podlah nad nevytápěnými sklepy, průjezdy a nad garážemi. Tento fakt se často týká i obytných domů, nejen rodinných. 

Ohledně dotykové teploty podlahové plochy jsou podlahy děleny celkem do čtyř úrovní. Norma na toto pamatuje a úrovně jsou řešeny stylem, jako kdybyste stály bosou nohou na podlaze v časovém rozmezí 10 minut a byla vám měřena teplota chodidla, tedy pokles teploty chodidla.

Tento faktor poklesu dotykové teploty podlahy je důležitý a je zařazen do kategorie bezpečnosti podlah z hlediska ochrany zdraví při pobytu v interiéru objektů.

Mezi podlahy u kterých se tato hodnota neměří, patří podlahy opatřené podlahovou krytinou z textilie, tedy koberce. Stejně tak se to neřeší u podlahy, která má konstantní teplotu nad 26°C. Podlahy realizované na terénu, nebo nad nevytápěným prostorem bývají ověřovány výpočtem bez zvažování vytápění pro venkovní hodnotu teploty 13°C.  

Ohledně tvrdosti a odolnosti podlahy je nutné, aby splňovala předpoklady životnosti, byla dostatečně odolná vůči otěru a poškrábání, aby fungovala a splňovala deklarované hodnoty od výrobce. Je třeba řešení podlahy a výběr podlahové krytiny konzultovat s předpokladem zatížení a používání, kde bude jaký nábytek umístěn. Jedná se i o bodové zatížení od nohou stolů, regálů a židlí. 

To vše má vliv na podlahu a proto je třeba vybírat podlahové krytiny také podle jejich odolnosti, když víme, co se bude v místnosti v budoucnu odehrávat a jak se bude používat. Je třeba tedy sledovat hodnoty roznášecích a izolačních souvrství podlahy. 

Normy hovoří o základních třech úrovních požadavků na tvrdost podlahy. Pro obytné a komerční prostory v kategoriích AC1 až AC5 je určeno, jestli se bude na podlaze realizovat pochozí vrstva z například PVC a podobných materiálů, nebo jestli je nutná odolná dlažba, či laminátová plovoucí podlaha. 

Z pohledu skluznosti je třeba se také informovat při nákupu podlahové krytiny. Je to veličina podlahářům známá, jinak obecně hodnota označující, jak hodně je podlahová krytina bezpečná ve smyslu uklouznutí po ní při chůzi, nebo sportovních aktivitách.

Pozor, skluznost podlahy může být ovlivněna stavem nášlapné vrstvy podlahy, tedy například znečištěním. 

Proto je před výběrem podlahy dobré vědět, co se na ní bude dít a k čemu bude místnost sloužit a zda se tam budeme přezouvat či ne. Opět toto hlídá norma, konkrétně ČSN 74 4505. Tato určuje a definuje požadavky na protiskluzovost podlah nejen v obytných domech, ale také u podlah, které bude užívat široká veřejnost. Jedná se tedy o místa s přístupem veřejnosti, jako jsou obchodní centra, administrativní budovy, sportoviště, nemocnice, školy a další podobné budovy. 

A konečně požární bezpečnost podlahy, která je sledována z pohledu souvrství podlahy a také povrchových vrstev podlahových krytin. Sleduje se také podíl podlahy na šíření se ohně a jejím příspěvku na zvětšování požáru. 

Vše pro izolaci podlah najdete v akci zde

Izolujte svou podlahu a řešte její skladbu ještě před samotnou stavbou domu. Podlaha a její správný výběr, má velký podíl na zpříjemnění života v domě. 

Pavel Hanzelín - portál Podlahy.com